Screening v prvním trimestru

V 10. týdnu těhotenství většinu žen čeká prvotrimestrální screening. Toto vyšetření je běžnou součástí péče během těhotenství a slouží k odhalení vrozených vývojových vad plodu. Cílem vyšetření je vyloučit odchylky v anatomické stavbě plodu pomocí podrobného ultrazvuku a stanovit riziko výskytu početních odchylek chromozomů, které jsou charakteristické pro některá dědičná onemocnění jako je např. Downův syndrom.

Screening

Provádět screening může pouze speciálně zaškolený lékař, proto je možné, že Vás gynekolog pošle na vyšetření na jiné pracoviště, kde vyšetření podstoupíte. Screening má obvykle dvě části – nejprve Vám lékař v 9.-11. týdnu těhotenství odebere krev. Poté následuje ultrazvukové vyšetření, které obvykle probíhá v 12.-13. týdnu těhotenství.

Krev je odeslána do laboratoře, kde pracovníci změří koncentrace těhotenského plazmatického proteinu A (PAPP-A) a volné beta podjednotky těhotenského hormonu hCG (humánní choriový gonadotropin).
PAPP-A (z angličtiny pregnancy associated plasma protein-A) je glykoprotein (bílkovina obsahující cukernou složku) tvořený placentou, jehož hladina se zvyšuje během těhotenství úměrně s velikostí placenty. Snížené hladiny PAPP-A mohou poukazovat na zvýšené riziko postižení plodu Downovým syndromem. Hormon hCG se uvolňuje do krve poté, co se oplodněné vajíčko uhnízdí v děložní sliznici (k tomu dochází přibližně šestý den po oplození vajíčka). Hladina hormonu hCG nejprve prudce stoupá, ale od 11. týdne těhotenství plynule klesá. Vysoká hladina volné beta podjednotky hCG může znamenat zvýšené riziko vývojové vady plodu.

Během ultrazvukového vyšetření se hodnotí tzv. nuchální translucence (NT) označovaná také jako šíjové projasnění. Hodnotí se množství tekutiny, které se nakupí pod kůží v šíjové oblasti plodu. Zmnožení této tekutiny je bráno jako nepříznivý ukazatel pro výpočet rizika chromozomových anomálií. Zmnožení tekutiny často odráží skutečný problém s cirkulací tělních tekutin, související například s vývojovou vadou srdce nebo krevních a mízních cév.

Kromě šíjového projasnění se během ultrazvuku hodnotí i přítomnost nosní kůstky. Pro plody postižené Downovým syndromem je typické, že v období prvního trimestru nemají vyvinutou nosní kůstku. Ta chybí buď úplně, nebo je v porovnání se zdravými jedinci nedostatečně vyvinutá.

Na základě výsledků biochemického rozboru krve a ultrazvuku je stanoveno celkové riziko postižení plodu. Při výpočtu rizika se zohledňuje i věk matky. Pokud je během screeningu odhaleno vyšší riziko postižení plodu, bývá ženě doporučeno podstoupit odběr plodové vody (amniocentéza). Toto vyšetření však pro matku i plod může přinášet určité riziko, jedná se totiž o invazivní vyšetření, na rozdíl od prvotrimestrálního screeningu, který je pro matku i plod bezpečný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *